Chorvatsko 2008

Od kanálů na skok na moře …

… aneb potřetí na Kornatech

Začátkem června se chystáme na úzké anglické kanály. Tak proč si v květnu nedopřát trochu „kontrastu“ pohledem na rozsáhlé mořské pláně a užít ticha na jachtě hnané jen solí vonícím větrem. Plavebním regionem byly opět Kornatské ostrovy. Což nám nikterak nevadilo – ani za mnoho dalších plaveb není možné beze zbytku vychutnat kouzlo nepřeberného množství ostrovních zákoutí, zátok a přístavů, prozkoumat historické souvislosti celého kornatského fenoménu …

 

1. Marína Tankerkomerc v Zadaru, kde začíná naše plavba po Kornatech a okolí. V této maríně sídlí několik charterových firem – tou naší byla Ecos Yachting a měli jsme k dispozici Bavarii 36.

 
 
 
 
 
 

2. Před vyplutím ze Zadaru není možné vynechat prohlídku historické části města na úzkém poloostrově: starý přístav před „zemskou bránou“ a ostatní památky stojí za podvečerní procházku.

 
 
 
 
 

3. Cíl naší první plavby ?! Ale pouze místně, takhle dopadnout nechceme – starý vrak nákladní lodi u ostrůvku Lagnac těsně u severního okraje ostrova Dugi Otok. Mělčina, která jí byla osudnou, je vhodná pro kotvení.

 
 
 
 
 

4. Zátoka Tělaščica: nikdy nezklame svou přírodní krásou a možnostmi kotvení. Jen místní „strážci“ národního parku často vymáhají nehorázné poplatky už jen za pouhý vjezd do rozsáhlé zátoky.

 
 
 
 
 

5. Při přesunu z Tělaščice do Zlarinu jsme potkávali v Kornatském kanálu usilovně zápolící české posádky jachet „Májové regaty 2008“, pořádané Yacht clubem Praha. Na mírný zadák bojovali ze všech sil …

 
 
 
 
 

6. Ostrůvek Obručan jen potvrzuje, že název Kornati – „korunované ostrovy“ – nevznikl náhodou. Ohromuje svojí „korunou“, ničím nechráněn vzdorující náporu volného moře.

 
 
 
 
 

7. Ostrov Mana s ruinami, které jsou však pouhými zbytky filmových kulis řecké osady z roku 1959. Přesto i tyto kulisy lákají k zakotvení a výstupu na vrchlek ostrova. Výhled z vršku na okolní labirint ostrovů a ostrůvků stojí za tu suchozemskou námahu.

 
 
 
 
 

8. Noční plavba se fotí docela špatně … ale o to intenzivnější zážitky z ní jsou. Pod pláštíkem nepříliš temných jadranských nocí jsme uskutečnili tři „nočky“ a trénovali noční navigaci.

 
 
 
 
 
 

9. Vplouvání do „šibenické laguny“ kanálem Sv. Antje je docela impozantní. Tady už se začíná mísit slaná mořská voda s vodou sladkou, přinášenou řekou Krka. Je to místo opravdu frekventované. Kdo by nechtěl, když už je v těchto končinách, navštívit starodávný Šibenik.

 
 
 
 
 

10. A Šibenik opravdu stojí za to – jak z vody, tak i při proplétání se jeho úzkými, strmě křivolakými uličkami. To jsme si užili v době, kdy druhá část posádky intenzivně nacvičovala „práci na lodi“ při přistávání u mola.

 
 
 
 
 

11. Adepti kapitánského kurzu (já jsem ještě neřekl, že cílem většiny členů posádky bylo složit na závěr kurzu kapitánské zkoušky?) trénují přistávání u mola. Úkol zněl: zajet mezi dvě již kotvící jachty a „nepoškrábat“ …

 
 
 
 
 

12. Malý test: Co dělá kapitán?
a) vyhlíží cíl další plavby
b) chce mít větší přehled o lodi
c) utekl před zlotřilou posádkou
d) odpykává trest za týrání posádky

 
 
 

13. Dál už to po řece Krka nejde, kousek nad Skradinem jsou známé vodopády. Ale jako kotviště pro přenocování je tohle místo vynikající.

 
 
 
 
 
 

14. Když se sejde prima posádka – Roman, Martin, Lída, Katka, Honza, Mirek, Jakub (a Pepik) – tak je úspěch plavby zaručen …

 
 
 
 
 
 

15. Chvíle po západu slunce navozují představy dalších plaveb … i to je jachting.

 
 
 
 
 
 
 

Za týden jsme propluli trasu: Zadar – Lagnac – Tělaščica – Zlarin – Šibenik – Skradin a zpět Zadar. Všichni adepti kapitánského „patentu“ zkoušky složili.
Takže někdy „ahoj“ na moři.

 

P.S. Tuhle krátkou a stručnou fotoreportáž uvádím proto, aby i pravověrní vnitrozemští lodníci našli inspiraci a odvahu občas si vyrazit na moře a získat novou zkušenost.

 

Květen 2008

Organizace plavby: YachtNet Praha