Augustowski kanál po roce

Ano, po roce opět polský Augustowski kanál. My jsme se do Augustowského kanálu totiž „zamilovali”. Úžasná krajina s mnoha liduprázdnými zákoutími, krásné koupání v čistých jezerech a přátelský charter. O Augustowském kanálu, jeho historii, kde se nachází a odkud a kam „teče”, psát nebudu, vše je v cestopise „Polsko 2015”. Nabídnu jen pár fotografií a několik postřehů z opakované „romantické” plavby.

 

Loď jsme si bez problémů – znali jsme ji od loňska a Andrzej znal nás – převzali v Portu „Szeklą” Augustow. Tam jsme potom mohli kotvit třikrát se vším luxusem jako je doplňování vody a „elektřiny”. Taky nákup potravinových a jiných zásob je v Augustowě neomezený, včetně parkování auta v maríně. I samotný Augustow stojí za prohlídku.

 
 
 
 

Hned první dva dny jsme zdolali část kanálu jižně od Augustowa, mezi 12. a 32. km, kterou jsme museli vloni pro velké mnořství vodních rostlin oželet. Je to plavba velmi zajímavá, opuštěnou krajinou, na některých místech se pluje úzkým „proužkem vody” mezi rákosím a lekníny. Letos, oproti loňsku, było „posekáno” – asi to Andrzej zařídil. Přes tři zdymadla jsme dopluli až do míst, odkud kanál pokračuje dalších deset kilometrů řekou Netta.

 
 
 

Za další základnu pro lodní potulování po kanále a jezerech jsme si vybrali Vodní stanici v Plasce, kterou také obhospodařuje Andrzej. Je na 57. km kanálu, pár set metrů před śluzou Gorczyca. Je to velmi příhodné místo, se vším servisem a hlavně s výbornou restaurací. Taky jsme zde sledovali ME ve fotbale. Jeden den jsme vynechali plavbu a vyrazili z Plasky pěšky do nekonečných okolních lesů se spoustou lesních jahod a borůvek…

 
 
 

Ale Andrzejova vodní stanice v Plasce není jediné místo na třeba noční kotvení. Je možné zůstat u zdymadel – po dohodě s obsluhou – nebo si vyhledat nějaké příhodné lodní tábořiště, které je však především určené pro kajakáře, ale kde naše lodička „MałaGosia” může s opatrností bez problémů přistát. Tábořiště obvykle nabízí vše potřebné pro „večerní piknik” – pokud ovšem máte co grilovat…

 
 
 

Augustowski kanál je především rájem kajakářů – motorovou loď potkáte jen zřídka, jen ojedinělé „speedboaty” na jezerech. U nás plují kanoisté na tekoucích vodách – bez přílišné námahy – zde se musí vše „na rovné vodě” odmakat. A když prší, na jezeře je silný protivítr, do cíle deset kilometrů… dá to zabrat. Přesto jsou zde o prázdninách celé školní výpravy. Ve zdymadlech se všichni chovají jako zkušení skipeři.

 
 
 

S výletními parníky se setkáme jen na jezerech Necko, Biale a Studieniczne, které jsou v bezprostřední blízkosti Augustowa. Provoz parníků je docela velký, překvapující je zájem turistů o tuto atrakci – ale kdo by odolal zážitku proplout si zdymadlem. Vůbec se jim nedivím. Než jsem proplul svých asi tisíc zdymadel, tak to první było pro mě taky zážitek… a tohle lodní potěšení je bez mořské nemoci.

 
 
 

Když už je řeč o śluzách, od loňska se nic nezměnilo: ochotná obsluha, stačí před zdymadlem zahoukat a vše se dá do pohybu, proplujeme hned, při malém provozu je obsluha sdílná a ráda vás vidí… ale těch 7,24,- Zł zaplatit musíte – za každé zdymadlo. Zajímavá je śluza Paniewo, která je dvoustupňová, překonává rozdíl hladin více než 6 m. Na běloruském úseku je taky jedna śluza třístupňová.

 
 
 

Plavba po Augustowském kanálu je jako stvořená i pro nadšené milovníky přírody. Na své si přijdou jak pozorovatelé „rozličného ptactva”, tak obdivovatelé „pestrého vodního rostlinstva”. A to v bohulibém tichu, nerušeném ani motorem vlastní lodi, pokud ho třeba uprostřed malého leknínového jezírka zastavíte…

 
 
 
 

Jezera a romantické říčky tvoří asi 50 km trasy „kanálu”. Jezera kolem Augustowa jsou rozléhlá a nabízí i „zaplutí” do zátočin mimo plavební dráhu, pokud si na to váš „navigační um” troufne.
Při této příležitosti – „jezera, říčky” – musím připomenout ještě jeden pohled na tento region. Je přímo fantastický i pro cyklisty. Několik jsme jich tam potkali, třeba jak okukovali činnost na zdymadle – a byli svým cyklocestováním v tomhle regionu nadšeni.

 
 

Jednu noc jsme strávili na poslední polské śluze Kudrynki. Slunce pomalo zapadalo na západ… a já jsem přemýšlel proč nás „nepustili na východ”? Od Andrzejem jsem měl „povolenou” plavbu dál, po běloruské části kanálu ( 22 km ) a ještě dále proti proudu řeky Niemen do Grodna ( asi 30 km ) a zpět. Ale ani po dvou jarních návštěvách konzulátu Běloruské republiky v Praze se mi nepodařilo získat víza (?). Asi mi „nevěřili” – v té Praze – že na śluze Kurzyniec je polsko-běloruský lodní hraniční přechod… nebo se snnad stala ”chyba” v něčem jiném? Ale do budoucna to nevzdávám, protože mě láká plavba po Niemenu nejen po Bělorusku, ale až do litevského Kaunasu! Snad to s Andrzejem dáme dohromady a ty „bělorusi zlomíme”.

 

Červenec 2016

Charter: www.kanal-augustowski.pl, Andrzej Gniedzejko